Odešel člověk s velkým srdcem
Odešel člověk s velkým srdcem - Václav Slabý (1925-2024)
Ještě nikdy se mi nepsalo tak těžce jako nyní, když mám napsat vzpomínku na pana Václava Slabého. Slova nedokážou popsat, co pro nás pan Slabý znamenal. Neodešel pouze člen loutkového divadla, odešel milovaný člen naší loutkářské rodiny. Jeden ze zakladatelů a tím pádem pilířů našeho divadla. Loutkové divadlo založil s paní Jasnou Mikuláškovou a panem Miroslavem Rosou v roce 1951, a až do letošního roku divadlo neopustil. Ještě na podzim s námi odehrál poslední představení. Byl naprosto spolehlivý, oddaný, vždy pozitivně naladěný, ochotný pomoct svým mladším kolegům, ve svém hlasovém projevu naprosto profesionální a jedinečný. Jeho hlasem promlouvala za těch 73 let spousta postav a loutek, od Honzů, Škrholů, tatínků, dědečků, přes čerty, čaroděje, až po vodníky, trpaslíky a další. Měl naprosto vytříbený styl a vždy byl stoprocentně připravený. Do loutkového divadla nakonec přivedl i svoji ženu, a neopustil ho ani po její smrti. Ať byl v jakékoliv fázi svého života, stejně každou sobotu a později každou druhou sobotu během celých 73 let, věnoval obětavě svůj čas dalším a dalším generacím místních dětí a loutkovému divadlu. Jak sám rád říkal, loutkové divadlo pro něj byla jeho druhá rodina. Byl loutkář srdcem, duší i tělem.
Znala jsem ho přes 30 let, a je pro mě stále jedním z morálních vzorů, člověkem laskavým, s úžasným srdcem, vždy usměvavým, aktivním do konce svého života. V životě jsem ho neslyšela říct křivé slovo, nikdy nebyl protivný či naštvaný, nikdy nikomu neublížil. Vždy si rád povídal s kýmkoliv, věnoval každému svůj čas a pokud bylo potřeba, rád každému poradil či pomohl. Neznám nikoho, kdo by ho neměl rád. Je nám ctí, že jsme ho mohli poznat, učit se od něj a trávit s ním čas. Bude nám velmi chybět. Jeho odkaz bude žít dál s loutkovým divadlem, a v našich srdcích zůstane už navždy. Teď už se přidal do party loutkářů tam nahoře a já věřím, že tam bude hned veseleji. A že na loutkové divadlo budou společně i nadále dohlížet.
„Nikdy na vás, pane Slabý, nezapomeneme. S úctou a láskou vaše loutkářská rodina.„
Za LoutkyVM principálka K. Maloušková